Autoři: Petr Znachor a Tomáš Chromčák, Biologické centrum Akademie věd ČR, Hydrobiologický ústav, kontakt: [email protected]
Kvalita vody lipenské nádrže je každoročně ovlivňována masovým výskytem sinic. Jejich hromadění v pobřežních částech nádrže je širokou veřejností vnímáno velmi negativně. I díky rostoucímu zájmu veřejnosti o stav vody zadal Jihočeský kraj v roce 2023 zpracování Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno, jejímž cílem je mimo jiné vyhodnotit aktuální situaci, identifikovat její příčiny a navrhnout vhodná opatření ke zlepšení.
V létě 2025 napadlo v ČR pouze 83 % dlouhodobého srážkového normálu, což z něj činí 14. nejsušší léto od roku 1961. V důsledku hydrologického sucha došlo k výraznému poklesu hladiny nádrže, který odhalil rozsáhlé příbřežní partie. Tato mimořádná situace nabídla jedinečnou možnost zmapovat zatrubněné výpusti, jejichž přesný počet a umístění lze jen obtížně dohledat, přestože mohou ovlivnit celkovou bilanci znečištění v nádrži. Protože jsme nezaznamenali žádnou iniciativu ze strany zodpovědných orgánů a institucí tento úkol realizovat, rozhodli jsme se mapování provést vlastními silami. Tato aktivita nebyla součástí výše zmiňované studie, ale její výsledky je možné v rámci studie využít a dále rozpracovat.
Mapování probíhalo od konce října do druhé poloviny listopadu 2025, kdy se hladina nádrže pohybovala okolo kóty 722,5 m n. m., tedy přibližně 2,4 m pod úrovní zásobního prostoru. Z celkové délky aktuální břehové linie (cca 120 km) jsme prozkoumali více než jednu třetinu, především v zastavěných oblastech (Horní Planá, Jenišov, Karlovy Dvory, Hůrka, Černá v Pošumaví, Jestřábí, Radslav, Dolní Vltavice, Kovářov, Hruštice, Hrdoňov, Větrník, Lojzovy Paseky, Černá zátoka, Frymburk, Kobilnice, Lipno nad Vltavou, Nové Domky, Přední Výtoň, Frýdava a Nová Pec).
Na levém břehu nádrže jsme zmapovali 40 km břehové linie, na pravém pak vzhledem k řídkému osídlení jen 6 km (viz mapka). Rozsáhlé břehové partie s lesy, rašeliništi a loukami jsme nemapovali, protože lze důvodně předpokládat, že objekty našeho zájmu se zde nevyskytují. Z obydlených částí zůstaly nezmapovány břehové partie osad Hory a Bližší Lhota, kde jsme vzhledem k nízkému osídlení nebo větší vzdálenosti od nádrže pokládali existenci zájmových objektů za málo pravděpodobnou. Do mapování byly zahrnuty i zatrubněné výpusti ústící do přilehlých vodotečí v těsné blízkosti nádrže (např. Přední Výtoň, Černý potok v Černé v Pošumaví, Lipno nad Vltavou – areál hotelu Amenity a Mariny). Dále jsme zaznamenali polohu několika malých ČOV v blízkosti nádrže a drobných přítoků, do nichž jsou vypouštěny odpadní vody nebo dochází k odlehčování z kanalizace. Pro určení typu výpustí jsme kromě terénního šetření využili GIS podklady kanalizačních sítí společnosti ČEVAK a.s.
Mapa nádrže Lipno s červeně vyznačenými mapovanými břehovými úseky.
Hlavním výstupem je interaktivní mapa s vyznačením polohy nalezených výpustí a dalších relevantních objektů, doplněná detailními popisy a rozsáhlou fotografickou dokumentací. Celkem jsme nalezli a zdokumentovali okolo 50 výpustí, z nichž téměř 20 představuje vyústění z obecních a malých ČOV nebo souvisí se stávajícícmi kanalizačními sítěmi. U většiny nalezených objektů však nebyla v době mapování autorům známa technická dokumentace ani jejich přesný účel. Některé pravděpodobně také slouží k vypouštění odpadních vod, jiné jsou zřejmě jen odvodněním rekreačních areálů a u části není možné účel určit bez dalšího šetření. V několika případech byly výpusti nefunkční a zřejmě pocházely z období socialismu (např. Černá v Pošumaví, Jestřábí), vybrané zajímavé nálezy uvádíme níže. Veškeré výsledky včetně polohy, fotografické dokumentace a detailního popisu jsou zveřejněny na stránkách: www.fytoplankton.cz/lipno-vypusti.
Bylo nalezeno téměř 50 výpustí, z nichž cca 20 slouží či dříve sloužilo k odvádění odpadních vod s různým stupněm čištění do nádrže. U zbývajících objektů nelze bez dalšího šetření jednoznačně určit jejich funkci. Pokud bude veřejný zájem a podaří se zajistit finanční prostředky, rádi bychom provedli opakovaný odběr vzorků a chemické analýzy, které umožní kvantifikovat význam jednotlivých zdrojů znečištění. Veškerá naše zjištění jsme předali příslušným orgánům k dalšímu šetření, informační mail s odkazem na výsledky byl poslán následujícím subjektům.
Seznam obeslaných úřadů, institucí, firem a občanských spolků:
Během února došlo vlivem teplého počasí k tání sněhu v povodí nádrže, což způsobilo postupný vzestup hladiny na kótu 723 m n. m. (stav k 3. 3. 2026). Oproti podzimnímu období tak hladina stoupla přibližně o 0,5 m. I na začátku března je většina nádrže stále pokryta ledem, nicméně podél břehů vznikl několikametrový pás bez ledu, případně se zde během chladných nocí vytváří pouze tenká ledová vrstva. Zvýšená hladina zároveň způsobila, že některé dříve zdokumentované výpusti se již nacházejí pod vodou a jejich další vizuální kontrola proto v tuto chvíli není možná.
Během února došlo vlivem teplého počasí k tání sněhu v povodí nádrže, což způsobilo postupný vzestup hladiny na kótu 723 m n. m. (stav k 3. 3. 2026). Oproti podzimnímu období tak hladina stoupla přibližně o 0,5 m. I na začátku března je většina nádrže stále pokryta ledem, nicméně podél břehů vznikl několikametrový pás bez ledu, případně se zde během chladných nocí vytváří pouze tenká ledová vrstva. Zvýšená hladina zároveň způsobila, že některé dříve zdokumentované výpusti se již nacházejí pod vodou a jejich další vizuální kontrola proto v tuto chvíli není možná.
Obdrželi jsme několik doplňujících podnětů k výpustem zobrazeným v interaktivní mapě, které vedly ke zpřesnění některých popisků a k doplnění jedné nové lokality. Zástupci společnosti ČEVAK nás požádali o souřadnicová data k zanesení do jejich interní evidence.
Největší aktivitu v návaznosti na zveřejněné výsledky vyvinulo Povodí Vltavy, státní podnik. Jeho pracovníci navázali na monitoring výpustí, který realizoval Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR, v. v. i., v období říjen–listopad 2025. Cílem bylo získaná data ověřit, systematicky zaevidovat a případně doplnit o nová zjištění. V rámci terénního šetření bylo prověřeno a evidováno celkem 100 lokalit, z toho 51 bylo zaústěno přímo do vodní nádrže Lipno. Tyto výpusti byly následně podrobněji identifikovány a prověřeny z hlediska jejich evidence a povolení k nakládání s vodami. U 10 výpustí se nepodařilo dohledat žádné informace, jedná se tedy o neevidované objekty bez platného povolení („nelegální výpusti“).
Na tyto případy se pracovníci Povodí Vltavy zaměřili také v rámci mimořádného odběru vzorků, který proběhl v první polovině února. Nejzávažnější situace byla zjištěna u výpusti v obci Frymburk (ID2 v interaktivní mapě). Přestože mělo jít o vyústění dešťové kanalizace, byly před výpustí patrné výrazné bakteriální nárosty včetně zbytků hygienických potřeb a voda vykazovala silný fekální zápach. Výsledky chemických analýz potvrdily, že odtékající voda je výrazně organicky, živinově i bakteriálně znečištěná. V tomto případě byl podán podnět České inspekci životního prostředí, která se záležitostí bude dále zabývat.
Mimořádný monitoring kvality vody realizovaný státním podnikem Povodí Vltavy bude pokračovat i v následujících měsících. V průběhu hlavní rekreační sezóny (červen–srpen) je plánována kontrola kvality vody u vybraných drobných vodních toků, zejména těch, které protékají chatovými oblastmi. Ve spolupráci s ČIŽP bude rovněž provedena kontrola kvality odpadních vod vypouštěných z kempů v bezprostředním okolí nádrže. Cílem těchto aktivit je získat relevantní podklady umožňující objektivně posoudit význam jednotlivých bodových zdrojů z hlediska celkového živinového zatížení nádrže.
